Tento článek vznikl proto, aby pomohl dětem lépe rozumět světu sociálních sítí a chránit své soukromí. Text je napsán tak, abyste ho mohli použít třeba při třídnické hodině, výchově k občanství nebo v rámci mediální výchovy.
Stačí ho poslat dál, dát ho k dispozici učitelům, nebo třeba i rodičům. Možná tím předejdeme nejedné zbytečné slze a naučíme žáky lépe chápat, že digitální svět má svá pravidla – a že je v jejich silách je znát a ovládat.
Když se zeptáte žáků, kdo všechno může vidět jejich fotky, většina odpoví: „Jen kamarádi.“ A pak zjistíte, že jejich „kamarádi“ mají dohromady pět tisíc dalších kámošů. Soukromí na sociálních sítích dnes neznamená žít offline. Znamená vědět, co sdílím, s kým a proč. Také to znamená pochopit, že lajky nejsou měřítkem hodnoty, ale jen krátkou reakcí systému, který chce, abychom se v něm zdrželi ještě a ještě a ještě déle.
Ne všechno patří ven
Než něco zveřejníš, představ si, že to čte tvůj učitel, babička a budoucí zaměstnavatel zároveň. Pokud bys zrudl, radši to nech v konceptu. Fotky z bazénu, nemocnice nebo večírku mohou být zítra tím, co tě bude definovat v očích lidí, kteří tě nikdy neviděli.
Kdo se dívá
Zkontroluj, kdo tě sleduje. Na Instagramu, TikToku i Facebooku lze snadno nastavit, kdo vidí příspěvky a kdo může komentovat. Není to trapné, když někoho omezíš – je to známka dospělosti.
A nezapomeň: soukromý profil neznamená neviditelný. To, co sdílíš s přáteli, může kdokoli z nich přeposlat dál.
Hesla nejsou vtip
„123456“ nebo „heslo“ už dávno nejsou kódy, ale pozvánky. Používej správce hesel nebo aspoň jednoduchý trik: vymysli větu, kterou znáš jen ty, a vezmi z ní první písmena.
Například z věty „Mám rád banány s čokoládou od roku 2008“ vznikne bezpečné heslo MrbsčoR2008.
Mobilní aplikace – vlídní špioni
Když si stáhneš novou aplikaci, často se hned po spuštění zeptá, jestli může vidět tvé kontakty, fotky, polohu nebo mikrofon. V tu chvíli je dobré se zastavit a zeptat se sám sebe: „Proč by to ta aplikace vlastně měla potřebovat?“
Například:
- navigace potřebuje polohu, aby tě dovedla do cíle,
- ale hra na mobilu ji nepotřebuje vůbec,
- aplikace na úpravu fotek nepotřebuje tvé kontakty,
- a budík rozhodně nepotřebuje mikrofon.
Většina lidí prostě klikne na Povolit vše – protože chce aplikaci hned používat. Jenže tím jí dá komusi cizímu klíče od vlastního telefonu. Zkus si tedy nastavit pravidlo: Po každé nové instalaci otevři Nastavení – Oprávnění aplikací a zakaž všechno, co aplikace ke své funkci nepotřebuje. Zabere to dvě minuty, ale může to znamenat, že tvoje fotky nebo poloha zůstanou jen tam, kde mají – u tebe.
Stopni tagování
Někdy se na internetu nemusíš zveřejňovat sám – někdo jiný to udělá za tebe. Kamarád tě vyfotí na výletě, někdo jiný na oslavě, a než se naděješ, máš svou tvář na profilu, který ani neznáš. Možná v dobré víře, možná bez přemýšlení.
Proto si v nastavení každé sociální sítě (Instagram, Facebook, TikTok) zapni možnost schvalovat označení. Najdeš ji většinou v sekci Soukromí – Označování nebo Tagování. Když to zapneš, pokaždé, než se tvé jméno objeví u cizí fotky, přijde ti upozornění, a ty sám rozhodneš, jestli chceš být „vidět“.
Je to drobný krok, ale často zachrání spoustu nepříjemností. Fotka, která jednomu připadá roztomilá, může být pro druhého trapná nebo citlivá. A jakmile se objeví na internetu, už ji obvykle nejde vzít zpátky.
Digitální ticho občas neuškodí
Odhlásit se, vypnout notifikace, schovat telefon do šuplíku. Ano, i to je možné. Svět se nezboří, naopak, stane se alespoň na chvíli zajímavějším. Přijmi výzvu: jednou denně dám na hodinu mobil z ruky. A víš co? Z odstupu se Ti budou zdát příspěvky přátel zajímavější, budeš se na ně víc těšit. Schválně, jestli to dokážeš?
