Kyberšikana a zákon

8 dubna, 2025

Právo a internet

Kyberšikana v českém právu není samostatně definována jako trestný čin, ale spadá pod několik existujících právních předpisů. Nejčastěji se řeší v rámci trestního práva, občanského práva a školních předpisů.

1. Trestní právo

Pokud kyberšikana překročí určitou hranici (např. hrozby, vydírání, pomluvy), může být trestně postižena podle různých ustanovení trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), například:

Nebezpečné vyhrožování (§ 353) – pokud někdo vyhrožuje jinému ublížením na zdraví nebo smrtí.
Nebezpečné pronásledování (stalking, § 354) – pokud dochází k opakovanému obtěžování, sledování či kontaktování oběti, což může zahrnovat i kyberšikanu.
Pomluva (§ 184) – pokud pachatel rozšiřuje nepravdivé informace, které mohou poškodit čest nebo pověst jiné osoby.
Šíření poplašné zprávy (§ 357) – například pokud někdo šíří falešné informace s cílem vyvolat strach nebo paniku.
Vydírání (§ 175) – pokud agresor vyhrožuje oběti s cílem ji k něčemu donutit (např. k zaslání citlivých fotografií).
Sexuální nátlak (§ 186) nebo zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193) – pokud se kyberšikana týká nelegálních sexuálních praktik, zejména u dětí a mladistvých.

2. Občanské právo

Podle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) má každý právo na ochranu osobnosti, což zahrnuje ochranu před urážkami, zásahem do soukromí nebo neoprávněným zveřejněním fotografií. Oběť může požadovat:

Stažení škodlivého obsahu (např. nepravdivých tvrzení, fotografií).
Omluvu nebo finanční kompenzaci za psychickou újmu.

3. Školní předpisy

Pokud se kyberšikana týká žáků, školy ji mohou řešit podle:

Školního řádu – školy mohou potrestat agresora kázeňským opatřením (např. důtka, podmíněné vyloučení).
Zákona o přestupcích (§ 7 zákona č. 251/2016 Sb.) – pokud se nejedná o trestný čin, může být čin klasifikován jako přestupek proti občanskému soužití (např. urážky, vyhrožování).